Smlouvy uzavírané adhezním způsobem, institut lichvy a závdavku a úprava úroků.

15.10.2013

Jedna z významných změn v novém občanském zákoníku se dotýká úpravy smluv uzavíraných adhezním způsobem. Těmito smlouvami rozumíme smlouvy, jejichž základní podobu neměla druhá (slabší) strana reálně možnost ovlivnit (typicky např. bankovní smlouvy, různé smluvní formuláře). Pokud je v takovýchto smlouvách odkazováno na doložku, která není ve smlouvě přímo obsažena, je tato platná pouze tehdy, „byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena, nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát“. Hrozba neplatnosti se týká i doložek,které jsou ve smlouvě obsaženy přímo – nový občanský zákoník pro ně totiž stanovuje určité ochranné limity. Pokud bude ve smlouvě obsažena doložka, „kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu“. Možností, jak se této neplanosti vyvarovat, je prokázání, že tato doložka byla druhé (slabší) straně dostatečně před podpisem smlouvy vysvětlena. Tato úprava smluv uzavíraných adhezním způsobem se vztahuje na všechny právní vztahy, mezi podnikateli je však možné ji vyloučit.

Dalším institutem, který současné občanské právo nezná, je institut lichvy, která je v novém občanském zákoníku upravena výslovně. Úprava lichvy v NOZ vychází z pojetí tohoto institutu v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Lichvou dle NOZ rozumíme situaci, kdy jedna strana „zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti,rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru“. Hrubý nepoměr se posuzuje srovnáním hodnot vzájemného plnění a případně i s přihlédnutím k dalším okolnostem (např. době trvání závazku). Smlouva uzavřená za výše uvedených (lichevních) podmínek je neplatná. Neplatnosti se však nemůže dovolávat podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání;předpokládá se určitý standard odbornosti a péče.

Doposud platná právní úprava neobsahuje komplexní úpravu úroků (z půjček, z prodlení atd.) – nový občanský zákoník přináší v tomto směru „nápravu“. Za povšimnutí stojí předně dvě ustanovení – limitace úroků z prodlení a úroky z úroků. NOZ nově obsahuje ustanovení, jehož podstatou je přimět věřitele,aby zbytečně neotálel s uplatněním práva na zaplacení dluhu. Doposud mohli věřitelé v podstatě bez omezení (samozřejmě s ohledem na běh promlčecí doby) vyčkávat s uplatněním práva u soudu, a tak nechat vzrůst úroky z prodlení. Nový občanský zákoník však stanovuje pravidlo pro ochranu dlužníka, a to hranici pro požadované úroky. Jestliže věřitel bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva, úroky mohou činit pouze tolik, co jistina. Další úroky náleží až od okamžiku, kdy věřitel své právo uplatnil u soudu. Dále je v novém občanském zákoníku zakotveno ustanovení,které se týká úroků z úroků. Dle současné právní úpravy není možné úroky z úroků požadovat (s výjimkou ujednání, že se úrok stane součástí jistiny), NOZ však poměrně překvapivě úroky z úroků umožňuje, pokud je tak mezi stranami výslovně ujednáno (postačí i ústní forma).

Závěrem se ještě zmíníme o velmi praktickém institutu závdavku, který nový občanský zákoník převzal ze zahraničních právních úprav. Závdavek je charakterizován třemi hlavními funkcemi: důkazní, zajišťovací a sankční. Pokud je závdavek ujednán, musí být odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy, což má význam zejména u smluv uzavřených ústně. Závdavek má dále zajišťovací funkci, tedy slouží jako jistota, že bude dluh splněn. Pokud není následně závazek splněn z důvodu na straně toho, kdo závdavek dal,závdavek propadne ve prospěch druhé strany. Jestliže však nastane situace opačná, tedy závazek nebude splněn z důvodů na straně toho,kdo závdavek přijal, má tato strana povinnost vydat dvojnásobek toho, co přijala jako závdavek, nebo závazek splnit (popř. nahradit škodu, pokud již splnění závazku není možné). Obdobné řešení se uplatní i při odstoupení od smlouvy, pokud pro tyto případy nebylo ujednáno odstupné, považuje se závdavek za odstupné.

Zdroj: © Copyright Advokátní kancelář Gürlich & Co.,www.akrg.cz


Reality s tradicí

již od roku 1998

Nabídka více než 190 nemovitostí