Výpověď smlouvy, zajištění dluhu, utvrzení dluhu, jistota

18.11.2013

Nový občanský zákoník přebírá ustanovení týkající se výpovědi smlouvy ze současné úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, které doplňuje v ustanovení § 2000 NOZ o ochranu před tzv. „šněrovacími smlouvami“, které zavazují smluvní stranu po neúměrně dlouhou dobu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud byla smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let (u člověka případně také na dobu jeho života), je možné se po uplynutí deseti let domáhat zrušení závazku u soudu. Soud dále závazek zruší i tehdy,pokud dojde k takové změně okolností, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána. Strany mohou tato ustanovení vyloučit pouze, pokud je zavázanou stranou právnická osoba.

Na rozdíl od současné právní úpravy rozděluje nový občanský zákoník mezi zajištěním dluhu a utvrzením dluhu. Dle současné právní úpravy se do zajišťovacích prostředků zařazuje také smluvní pokuta a uznání dluhu. Tyto instrumenty však ve své podstatě nemají zajišťovací charakter,protože v případě nesplnění závazku neposkytují věřiteli možnost se uspokojit ze zajištění a ani neposkytují věřiteli právo na přednostní uspokojení pohledávky v rámci insolvenčního řízení. Nový občanský zákoník proto řadí smluvní pokutu a uznání dluhu do samostatné kategorie, kterou nazývá utvrzení dluhu, čímž se zákonodárce snaží podtrhnout jejich utvrzovací (uznání dluhu),resp. sankční funkci (smluvní pokuta). Mezi zajištění dluhu NOZ řadí ručení, finanční záruku, zajišťovací převod práva a dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.

Systematické zařazení se také změnilo u tzv. jistoty, která se nově objeví v obecných ustanoveních zajištění, aby ji nebylo možné považovat za jeden ze speciálních zajišťovacích prostředků. Jistotu lze poskytnout zřízením zástavního práva či poskytnout jistotu způsobilým ručitelem (definován jako osoba, která může být žalována v tuzemsku, a která má vhodný majetek). Nově lze dát jistotu nejen věřiteli, ale i třetí osobě, která bude jistotu spravovat ve věřitelův prospěch. Tímto ustanovením se snaží zákonodárce zajistit efektivnější správu jistoty při syndikátních úvěrech či v situacích, kdy jistota svědčí více věřitelům. NOZ oproti současné úpravě také rozpracovává hodnotu, do které je věc způsobilá být dostatečnou jistotou – věci jsou způsobilou jistotou do dvou třetin obvyklé ceny, stavební pozemek a nemovitá věc sloužící k podnikatelským účelům do poloviny obvyklé ceny,cenný papír s bezpečným výnosem do dvou třetin obvyklé ceny a vklady v bankách do výše pojištění.

Jistota samozřejmě bude i nadále zajišťovat příslušenství pohledávky, ale nově odpovídá poskytovatel jistoty pouze za zákonné úroky, pokud nebyl před poskytnutím jistoty seznámen s výší úroků, kterou si věřitel a dlužník ujednali. V ustanovení § 2016 řeší NOZ konkurenci různých zajišťovacích práv několika věřitelů k téže věci. Pořadí uspokojení věřitelů se sestaví podle „věřitelských skupin“ v rámci kterých se bude pořadí řídit dobou vzniku (resp. dobou zápisu) zajištění. V první skupině budou uspokojeni věřitelé zajištění věcným právem zapsaným ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav, ve druhé skupině věřitelé zajištění věcným právem nezapsaným ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav a ve třetí skupině se uspokojí věřitelé zajištění závazkovým právem (např. zajišťovacím převodem práva).

Zdroj: © Copyright Advokátní kancelář Gürlich & Co.,www.akrg.cz


Reality s tradicí

již od roku 1998

Nabídka více než 190 nemovitostí