Změna obsahu smlouvy, obchodní podmínky a jejich změny a neúměrné zkrácení jedné ze smluvních stran

07.10.2013

Změna obsahu smlouvy, obchodní podmínky a jejich změny a neúměrné zkrácení jedné ze smluvních stran.

Pokud jde o změnu smlouvy, uplatní se princip zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, že pro změnu nebo zrušení smlouvy uzavřené v písemné formě se vyžaduje písemná forma, pouze pokud tak bylo mezi smluvními stranami ujednáno. Tento princip se však, na rozdíl od současné úpravy, uplatní bez rozdílu u vztahů mezi podnikateli i nepodnikateli. V případě rozhodnou-li se strany změnit obsah smlouvy, mohou nastat v zásadě dvě situace. V prvním případě, kdy pro daný typ smlouvy zákon předepisuje písemnou formu, musí být dodržena i u případných dodatků ke smlouvě. V druhém případě, kdy zákon zvláštní formu nestanoví, je pro daný typ smluvního ujednání dostačující forma ústní a forma dodatku ke smlouvě je ponechána na vůli stran. V druhém z uvedených případů tedy platí,není-li výslovně ve smlouvě stanoveno, že je možné ji měnit pouze ve formě písemných dodatků, je možné ji změnit i pouhou ústní dohodou.

Dále bychom se rádi věnovali úpravě obchodních podmínek dle nového občanského zákoníku. I nadále platí,že je možné obsah smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, pokud jsou druhé straně známy. V případě, že obchodní podmínky obsahují ujednání, které druhá strana nemohla rozumně očekávat (např. ustanovení vylučující odpovědnost, ustanovení nesrozumitelná či špatně čitelná), je toto ustanovení neúčinné, pokud jej druhá strana nepřijala výslovně. Posouzení, zda jde o takové „překvapivé“ ustanovení, však náleží pouze soudu. V zájmu předcházení sporným situacím však doporučujeme na případná sporná či „překvapivá“ ustanovení druhou stranu výslovně upozornit,popř. toto ustanovení vyčlenit a nechat druhou stranou podepsat zvlášť.

Pokud jsou smlouvy uzavírány na dlouhou dobu zpravidla s opětovným plněním, je pravděpodobné, že časem nastane potřeba změny obchodních podmínek. Tuto změnu je dle NOZ strana oprávněna jednostranně provést, pokud bylo předem ujednáno, že je k tomuto v přiměřeném rozsahu oprávněna. Takové ujednání je však platné, pouze pokud je zároveň stanoveno,jakým způsobem se změna druhé straně oznámí, a zároveň, že je oprávněna změnu odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ve výpovědní době vypovědět.

Závěrem ještě zmíníme tzv. neúměrné zkrácení. Tento institut se týká situace, kdy se strany zaváží k vzájemnému plnění, přičemž plnění jedné ze stran je v hrubém nepoměru k plnění strany druhé. V takovém případě má zkrácená strana právo požadovat zrušení smlouvy a navrácení do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé. Toto ustanovení se však nevztahuje na situace, kdy druhá (zvýhodněná)strana o tomto nepoměru v době uzavření smlouvy nevěděla nebo pokud se jedná o obchody uzavřené např. na burze či v rámci veřejné dražby. Podstatou tohoto ustanovení je vyváženost závazkového vztahu a spravedlivé uspořádání. Abychom se v praxi vyhnuli tomuto nepříjemnému důsledku, je při uzavírání smluv nutné klást důraz na vyváženost vzájemného plnění. Zdroj: © Copyright Advokátní kancelář Gürlich & Co.


Reality s tradicí

již od roku 1998

Nabídka více než 190 nemovitostí